Volný pád je zvláštní případ rovnoměrně zrychleného pohybu s nulovou počáteční rychlostí. Je to pohyb tělesa volně padajícího ve vakuu v blízkosti povrchu Země.
Skutečnost, že volný pád je pohyb rovnoměrně zrychlený, prokázal svými pokusi již Galileo Galilei. Další měření to potvrdila a umožnila také stanovit velikost zrychlení padajících těles. Toto zrychlení se nazývá tíhové zrychlení a označuje se g.
O tom, že volný pád je rovnoměrně zrychlený pohyb, se můžeme přesvědčit např. kuličkovím padostrojem (obr. 1-01). Jsou-li kuličky rozmístěny rovnoměrně, zkracují se doby mezi dopady dvou sousedních kuliček. Jestliže jsou vzdálenosti kuliček od roviny, na kterou dopadají, v poměru 1 : 4 : 9 : 16, jsou doby mezi dopady dvou sousedních kuliček stejné.
Pomocí Newtonovy trubice se můžeme přesvědčit, že tíhové zrychlení je pro všechna tělesa padající ve vakuu stejné (obr. 1-02). Je-li v Newtonově trubici vzduch, dopadne kulička podstatně rychleji než peříško, neboť peříčku klade vzduch mnohem větší odpor. Jestliže vzduch z trubice vyčerpáme, padají obě tělesa se stejným zrychlením a dopadají současně.
Tíhové zrychlení g směřuje vždy svisle dolů. Směrem tíhového zrychlení je určen svislý směr na daném místě zemskeho povrchu. Velikost tíhového zrychlení se poněkud mění se zeměpisnou šířkou a nadmořskou výškou. V naší zeměpisné šířce (v nulové nadmořské výšce) má přibližně velikost g = 9,81 m*s-2. Dohodou byla stanovena hodnota normálního tíhového zrychlení gn = 9,80665 m*s-2 (přesně). Při řešení úloh často zaokrouhlujeme hodnotu tíhového zrychlení na g = 10 m*s-2.
| Web je v provozu A jedee 16.5.2008 v ??:??h |
Web je opraven uz je to tak v 17:45h |